Dva roky na vesnici
Dva roky na vesnici
Dva roky zpátky jsme bouchli do stolu, zabalili naše věci a nechali maloměstský život za zády. Co se změnilo?
Tenhle blog post si můžete poslechnout i v audio verzi. Samozřejmě v ní nejsou obrázky, na druhou stranu je v ní můj nakřáplý hlas. A to se vyplatí!
Přesně dva roky zpátky jsme seděli v bytě a nezadržitelně se blížila vyhlídka domácího vězení, které jsme už dobře znali z jara 2020. Děti doma, žena doma, já doma. To vše v malém bytě na sídlišti.
Začal jsem se porozhlížet po nějakém domu na venkově (a tím myslím venkov, žádný satelit v dosahu supermarketu). Když v tom přišla žena s nápadem, že se odstěhujeme na chatu jejich rodiny, která byla zhruba před 25 lety postavena jako rodinný domek a dlouhodobě tam nikdo nejezdil. Tohoto faktu kromě nás využila i smečka kun, která totálně zničila izolaci ve střeše a prochcala sádrokartony. K tomu se ale ještě vrátím.
V této oblasti mám navíc kořeny, z městysu vzdáleného 3 kilometry pochází část mé rodiny!
Slovo dalo slovo a začali jsme s vyklízením a stěhováním. Vyklízení bylo docela náročné, protože chata dlouhá léta sloužila jako skladiště. Na druhou stranu jsme ale našli celou řadu raritních předmětů, o které se teď s vámi můžu podělit. No, posuďte sami 😁
Během dvou měsíců jsme absolvovali asi milion cest mezi Kutnou Horou a naším bydlištěm. Ale nakonec se to povedlo a my jsme pomocí osobních automobilů přenesli celý náš život o zhruba 20 kilometrů dál do nádherného Posázaví, kde lišky dávají dobrou noc.
Kocour
Ihned po přestěhování jsme si pořídili nádherného černého kocoura. Nebylo to jen tak z rozmaru. Po několika letech, kdy do domu v podstatě nikdo nejezdil, bylo všude nasráno od myší, což znamená vždy a pouze jedno - bydlí tam myši.
Původně jsme si mysleli, že nám kocour pomůže i s kunou, ale to se ukázalo být nesmyslem. Kuny operují v úplně jiných dimenzích, než kočky. A pak taky existuje reálné riziko, že by kuna kocoura zakousla. Takže tudy cesta k vypovězení kun nevedla.
No a jestli se ptáte na jméno kocourka, tak jeho pojmenování se ujmuly děti a dali mu jméno “Mňauk.“ V té době zejména mladší dcerka ještě moc nemluvila, takže jednoduché jméno bylo přesně to, co jsme potřebovali.
Kamna
V prvním roce našeho pobývání na venkově jsme neměli žádné centrální vytápění, a tak jsme byli odkázáni na přímotopy a malá akumulační kamna. To by zcela jistě nestačilo, a tak jsme si pořídily tato krásná kamna, na kterých lze dokonce vařit ❤️
První podzim a zima
Než jsme se nadáli, tak přišla zima. A stalo se přesně to, co jsme očekávali - domácí vězení. Děti musely zůstat doma a já taky. Pracoval jsem z ložnice, kde jsem si k posteli dal malý Ikea stoleček. Nicméně nemožnost dávat děti do školky byla asi tak jediná limitace, kterou jsme na venkově cítili.
V té době jsem pravidelně chodil ven s foťákem a pořídil asi miliardu ponurých fotek z bezprostředního okolí našeho bydliště. Byl to vlastně hrozně jednoduchý život - do 3 makat, zašněrovat si boty a jít do lesa.
Mělo to ale jednu zásadní nevýhodu. Střecha totálně zničená kunami a neustálé pracování v ložnici způsobilo, že se v rozích ložnice začalo dařit plísni. Vyrostly tam dvě až tři docela velké kolonie.
Když odezněla zima, tak bylo více než jasné, že s tou střechou musíme něco dělat. Plíseň se navíc objevila i v předsíni, kam jsem si začátkem jara přesunul pracovní stůl v domnění, že to bude o něco lepší. Tolik plísně samozřejmě nezůstalo jen tak bez odezvy a já se koncem roku 2021 začal léčit s astma, protože jsem vlivem dlouhého pobytu poblíž plísně několik měsíců v kuse kašlal a nebralo to konce.
Objednali jsme tedy opravu střechy, ale jak to tak bývá - firma neměla absolutně žádnou kapacitu v roce 2021. Pro nás to znamenalo, že budeme muset vydržet ještě jednu zimu se střechou plnou výkalů a vodou kondenzující na sádrokartonu.
Kácení tújí
Na jaře 2021 jsme také konečně zatočili s tújemi, o které se dlouhá léta nikdo nestaral a keře kvůli tomu vyrostly do gigantických rozměrů. Zahrada pak sice vypadala jako ze Studny, ale alespoň tam bylo trochu k hnutí 😂
Grilování
V létě roku 2021 jsme konečně začali využívat naší velkou verandu k té možná nejzábavnější činnosti - grilování.
Můžeme tady grilovat třeba každý den a všem je to úplně jedno. Tenhle obyčejný kulatý gril z Alzy udělal neskutečně moc práce. Nechá se na něm normálně grilovat a nebo třeba i udit!
Druhé auto
Distribuování dětí do školky nás donutilo ke koupi druhého auta. Vybrali jsme si něco s trochu vyšším podvozkem, protože cesta k domu je jen hrubý štěrk a nízké auto občas trochu škrtne.
Dvě auta na vesnici vážně nejsou žádný rozmar. Zimy jsou tu docela tuhé a stát se může cokoliv. Vždy se tedy hodí mít alespoň jedno auto, které vás někam odveze.
Třetí dítě
Na samém počátku roku 2021 jsme se začali snažit o třetí dítě. V červnu se k nám dostal tenhle obrázek a my jsme věděli, že na svět přivedeme již 100% vesničana.
Nakonec to tedy byla vesničanka 😂
Centrální vytápění
Sehnat firmu je peklo. Na cokoliv. A sehnat topenáře je ultimátní peklo. Naštěstí se nám podařilo ukecat jednoho topenáře, který nám v listopadu 2021 udělal centrální vytápění. V té době byly ještě energie sranda, takže jsme zvolili elektrický kotel.
V každém případě to byla nutnost. Třetí dítě bylo na cestě a my jsme fakt potřebovali mít doma teplo, až ho zanedlouho přivezeme z porodnice.
Kancelář
A aby toho nebylo málo, tak jsme si v blízkém městysu pořídili byt, ze kterého jsem udělal kancelář pro svou firmu. Super detail je, že dům stojí pár metrů od místa, kde měli mí předci kovárnu.
Druhé Vánoce na vesnici a čekání na třetí dítě
Jasně, Vánoce jsou vcelku normální věc. Ale tentokrát to bylo přeci jen trochu jiné. Měli jsme těsně před termínem a holčička se takřka kdykoliv mohla rozhodnout, že přijde na svět.
Hodina H nakonec nastala až 3. ledna. Radost byla veliká. No a pár dní poté jsme v domečku nebydleli čtyři ale bylo nás tam rovnou pět!
Oprava střechy
Po skoro roce čekání jsme se dočkali a naše střecha dostala péči, kterou si zasloužila. Chlapi jí kompletně přeložili, nahradili rozbitou krytinu a střechu kompletně zaizolovali. Všechny otvory navíc vybavili mechanickými zábranami, aby se tam už kuna neměla jak dostat.
K téhle události bohužel nemám moc fotek. Mám vlastně jen jednu a to sice moment, kdy jsme platili zálohu 😂
S malým miminkem a vozením dětí do školky to byl docela masakr, ale nakonec jsme to všichni ve zdraví přežili. Posílám pozdrav Kunám na střeše, protože odvedli perfektní práci ve fakt odporných podmínkách - sníh, vítr, déšť.
HAM radio
Na začátku roku 2022 jsme si oblíbili vysílačky jako komunikační kanál. Pokrytí telekomunikačních sítí tady sice je, ale jeden nikdy neví, co se stane. V té době jsem si na to založil extra TikTok účet, který jsem ale po několika měsících smazal - nebavilo mě dělat obsah jen na jedno téma.
K tomuto koníčku vedeme i děti. A světe div se - docela je to baví.
Tepování
Venkov má taky jednu takovou nepříjemnou vlastnost - všude je bordel. To normálně vůbec nevadí, ale stává se to problémem při styku s autem. Pořídili jsme si tedy tepovač, abychom si mohli sami čistit auta.
Jestli máte často auto špinavé jak prase, tak vám jednoznačně doporučuji pořízení tepovače. Je to normální vysavač a když jednou za čas potřebujete, tak prostě vyhodíte pytel a vyčistíte sedadla. Navíc ho můžete půjčit přátelům ❤️
Zpracování dřeva
Vzhledem ke zhoršující se situaci na trhu s energiemi bylo jasné, že se budu muset trochu snažit, aby nás distributoři nestáhli z kůže. Pořídil jsem tedy pár věcí, které nám pomůžou se zpracováním dřeva. Jednou z nich je akumulátorová pila Makita, o které jsem tady už něco psal.
Rozhodně to není poslední kousek, potřebujeme ještě pořídit štěpkovačku a nějakou pořádnou sekyru na dřevo 🤷♂️
Vaření na ohni
No a v neposlední řadě jsem si v létě 2022 našel nový koníček - vaření na ohni. On to vlastně není úplně nový koníček, protože historicky jsem měl k vaření vždy blízko a dokonce jsem se v jedné životní etapě pokoušel získat výuční list v oboru kuchař - číšník, což ale nakonec kvůli časovým dispozicím nedopadlo.
Kvůli pracovnímu vytížení jsem pak na vaření zanevřel a několik let ani nesáhl na sporák. To se naštěstí letos změnilo a moje chuť experimentovat u plotny je zpět v plné síle. Rodina si tento znovu objevený koníček chválí, protože tím pádem není žena ten jediný člověk, co obstarává jídlo.
Závěr
Uteklo to jako voda, to se musí říct. Vlastně až dnes při psaní článku jsem si ale uvědomil, kolik jsme toho zvládli a jak krásně jsme si změnili bydliště k našemu obrazu.
Takže když na to takhle koukám, tak cítím velký vděk, že jsme se mohli na venkov odstěhovat, protože je to zcela vážně jedna z nejlepších věcí, co se nám v životě mohla stát. Zpětně mi přijde jako totální úlet, že jsme změnili směr našich životů tak strašně rychle.
Ale jo, stálo to za to.