Mini recenze na Taky to nehuntuju od Ondřeje Krásy
Minulý týden jsem si koupil kniho od Ondřeje Krásy s názvem “Taky to nehuntuju.“ Zjevila se mi jako reklama na Facebooku nebo Instagramu a já jsem zkrátka nedokázal odolat.
Kniha se zabývá péčí o automobily, jejich mytím, dekontaminací, korekcí laku a spoustou dalších úkonů včetně péče o interiér. A všechno pochopitelně tak, abyste si vaše plechové miláčky moc nehuntovali.
Knihu jsem už přečetl - kvůli nemoci jsem na to měl dost času a to i při poměrně krátkých intervalech bez horeček. No ale jaké mám z knihy dojmy? Pojďme se na to podívat!
Na začátek bych chtěl říct, že kniha rozhodně není nějakým románem, je to sbírka velmi konkrétních návodů, jak kvalitně a efektivně udělat danou činnost. Na efektivitu a vytyčení cíle je zde kladen velký důraz. Tak třeba asi nedává smysl, abych se snažil z mé Vitary udělat nablejskanou voňavku, když to nepotřebuji a nedává mi to smysl. Naopak mým cílem je, aby co nejdéle nehnila. Takže tomuto cíli budu přizpůsobovat svoje snažení a nebudu se zabývat prkotinami. Tenhle pohled prochází celou knihou a můžete ho cítit doslova v každém odstavci.
Abych se ale ještě vrátil k mému pojednání o románu, rozhodně nechci nikoho odrazovat od čtení knihy od začátku do konce. Členění knihy totiž procesně odpovídá úkonům při péči o vůz a navíc je to fakt čtivé. Takže pokud někdo začíná s domácím mytím - určitě se hodí si to přečíst jako detektivku od A do Z. Příjemným bonusem je nádherné grafické vyvedení, spousta vysvětlivek, diagramů a ilustračních fotografií.
Velmi si vážím zejména Ondřejova smířlivého přístupu k detailingu jako takovému. Na Instagramu nebo TikToku sleduji docela dost věcí ohledně péče o vozy a lidé občas mají velmi silné názory na to, jak danou věc dělat nebo nedělat (a ventilovat je velmi nevybíravým způsobem; možná to je specifikem takového “rychlého“ obsahu?). Takovej kávovej fašismus/nacismus, akorát s autama. Ondřej to dělá úplně jinak, nechová se nadřazeně, u některých postupů se nebojí říct, že na tom vlastně až tolik nezáleží a přidat svojí osobní zkušenost.
Mám toho nakoukaného dost a mám občas pocit, že se některé aspekty péče o vůz zbytečně zveličují, což zcela určitě může někoho odradit od sáhnutí mycí rukavicí na vůz (mě rozhodně ne, naše auta rozhodně nejsou voňavky). Ondřej to nedělá a naopak několikrát v knize opakuje, že se to člověk nějak naučit musí a to bez konkrétní osobní zkušenosti nejde. A občas něco posrat je taky dobrá zkušenost. Zrovna o tomhle bych mohl psát hodiny a hodiny, protože to funguje i v mém oboru (IT). Funguje to všude úplně stejně! Prostě něco málo se naučit je fajn, ale pak si člověk stejně musí vyhrnout rukávy a vymáchat se v tom.
Takže když bych to měl tady nějak uzavřít, bylo to dobře vynaložených 599 korun? Jednoznačně! Na internetu si sice můžu prohlédnout asi milion různých videí (bezplatně) na různé části procesu péče o vůz, ale nikde jsem nenarazil na ucelený přehled, z kterého by bylo na první pohled jasné, jak jdou věci po sobě. A kniha je zkrátka efektivnější, než sledování videí. Když si nebudu při velebení auta něčím 100% jistý a budu hledat odpověď, tak prostě kouknu na obsah, nalistuji a za 5 minut budu mít jasno.
Čili tuhle knihu jednoznačně doporučuji každému, kdo si nechce huntovat auto (nebo si chce svépomocí nainstalovat kundolap klidně i do staršího bazarového kousku). Je to krása!
PS vůbec poprvé používám scheduled post. Teď po ránu mám docela malou teplotu, a tak jsem to rychle nafotil a sepsal a chtěl jsem zkusit publikování v nějaký konkrétní čas 😂 Tak uvidíme, jestli to fakt bude 20:00 SELČ.