Konečně se tu vyčasilo natolik, abych mohl s technikou vyrazit do lesa. Vzal jsem to nějakou doposud neprozkoumanou cestou a narazil na krásně rozkvetlý modřín. Popravdě si nevzpomínám, že bych někdy tenhle jev viděl. Ale je logické, že se to někdy musí dít… jen jsem u toho nikdy nebyl.
Je krásné, jak mě les při každé návštěvě dokáže něčím překvapit. Krátce po focení a sbalení techniky jsem udělal asi dva kroky směrem k domovu a vyplašil jsem zajíce, který tam byl pravděpodobně schovaný celou dobu. Málem jsem se posral.
Každopádně; tady jsou dnešní úlovky.
