Zruč a cesta domu

Včera bylo pod mrakem, a tak jsem se vydal do Zruče nad Sázavou trénovat jen tak bez stativu. Šel jsem směrem k Chaběřickému mlýnu, protože jsem tenhle kus krajiny viděl v sobotu z vlaku a docela se mi to líbilo. A doopravdy! Je to tam nádhera, na druhém břehu je pár vskutku zdařilých chatek, sem tam narazíte na rybáře a ani tam moc neotravují komáři.

Při cestě k autu akorát začínala zlatá hodinka a dokonce i “garážová kolonie“ vypadala hezky. Ale za to může hlavně asi ten nádherný kus lesa obklopující silnici do Zlivi.

V těhle místech jsem ženě napsal zprávu, že budu za půl hodiny doma. Ale to se nějak nepovedlo. Bylo prostě moc krásně na to, abych domů dojel bez jediného zastavení. Zastavil jsem celkem třikrát a dokonale si užil zlatou hodinku na zemědělských plochách.

A to je vše! Dnes se možná taky někam vypravím, ale bude hodně záležet na náladě. Přeci jen… je pondělí. Zase to pondělí!