V mé nejnovější skladbě jsem se pokusil o něco, co mě už dlouho fascinovalo - o spojení matematické přesnosti a emocionální křehkosti.
Linear fracture je postavena na základech polymetrie a polyrytmu. Jsou to vrstvy, které běží vedle sebe, ale málokdy se skutečně potkají v jednom bodě.
Do téhle rytmické skládačky jsem přimíchal barvy synthwavu - ty nostalgické, analogové textury, které nám připomínají něco známého. Ale místo toho, aby vás skladba kolébala v jistotě osmdesátkového beatu, neustále vás nutí hledat pevnou půdu pod nohama.
Tohle je můj shit. 100% Red.Neck.Digital.
